| Chilli semena | Chilli semínka | Chilli omáčky

Při pěstování se snažíme mít nad vším maximální kontrolu. Někdy však přijdou situace, o které se domníváme, že ji není v našich silách ovlivnit. A to se nejčastěji týká opadávání květů. Rostliny obalené stovkami květů, ale všechny skončí na zemi. Pojďme proto vyměnit bezmoc za hromady paprik.

POHYB VZDUCHU

S tímto problémem se setkáme zejména při pěstování v interiéru. Ačkoliv tyčinky při otevření puknou, což vede k vypuštění oblaku pylu do okolí, nemusí se jednat o dostatečné množství pro úspěšné opylení. A pokud je pohyb vzduchu v místnosti opravdu malý až žádný, nedochází už dále k žádnému pohybu pylu z tyčinek na bliznu. Květy tak zůstanou několik dní otevřené, poté však stopka zežloutne a celý květ upadne.

Ideálním řešením je zlepšení proudění vzduchu, které ocení zejména i samotné rostliny. Stačí k tomu pootevřené okno, u kterého rostliny máme, případně můžeme pořídit malý cirkulační větráček. Nejlepší řešení je pak pochopitelně umístění rostlin ven za okno, pokud máme tu možnost. Pokud nic z toho v našich možnostech není, pak s rostlinou jednoduše tu a tam zatřepeme. Tím se pyl z tyčinek uvolní a dopadne na bliznu, kde dojde k opylení.

ZÁLIVKA

Ani moc, ani málo. Nevhodná zálivka má zásadní vliv nejen na tvorbu květů, ale na celkový stav rostlin. Při přelévání dochází k uhnívání kořenů, což vede k rapidnímu snížení příjmu vody i živin. Listy jsou stále světlejší, květy mají tendenci žloutnout a opadávat ještě před otevřením. Stejný efekt má pak vyprahlý substrát, ze kterého rostliny opět nejsou schopny získávat vodu a živiny. Přidají se navíc povadlé listy, které odspodu postupně upadávají.

V tomto případě je jediné řešení srovnat zálivku. Už jen proto, že v opačném případě přijdeme o rostliny úplně. Na dno květináče bychom měli vždy dávat drenáž, která nám pomůže případnou přebytečnou vodu odvést pryč do podmísky. Zároveň bychom neměli substrát nechat příliš vysychat. Obecně je nejlepší dopřát paprice méně často vydatnou zálivku než každý den po troškách dolévat.

KOLÍSÁNÍ TEPLOT

Tuto větu máme snad v každém článku a ani zde si ji neodpustíme: Paprika je tropická dřevina pocházející z oblasti rovníku. To znamená, že není zvyklá na výraznější střídání denních a nočních teplot. Pokud pěstujeme papriky na jižní straně ve vyšších nadmořských výškách volně venku, můžeme mít docela problém. Přes den na svah praží slunce, ovšem večer se rapidně ochladí. I to bývá často přínou opadu květů.

Paprikám se vždy bude nejlépe dařit v prostředí vez výkyvů teplot. Pokud tedy můžeme, pořídíme si skleník / fóliovník. V opačném případě volíme alespoň odrůdy, které nejsou tolik náročné. Vesměs se jedná o odrůdy druhů C. annuum, C. baccatum a C. pubescens (Rocota). Tolik populární C. chinense však do podobných podmínek nemusí být vhodný.

EXTRÉMNÍ TEPLOTY

Zejména v posledních letech se ve většině zemí světa setkáme s klimatickými problémy, které mají negativní dopad na rostlinnou produkci. Krom přírodních vlivů, jako je například extrémní sucho, přívalové deště, záplavy, krupobití či silný vítr nás také sužují každoročně vyšší a vyšší teploty. Člověk by si pomyslel, že takový trend by papriky měli ocenit, přeci jen pocházejí z tropických oblastí. A v některých případech tomu tak skutečně je. V opravdu sužujících vedrech si libují zejména Mexické odrůdy druhu C. annuum. Ty jsou navíc šlechtěné na polní pěstování v (nejčastěji) jílovité půdy mimo skleník. Ostatní botanické druhy však pocházejí zejména oblastí Brazílie, Bolívie či Peru. Na většině míst jsou kultivované pod korunami stromů, kde se i přirozeně vyskytují jejich divocí předci. Sužující slunce v kombinaci se suchým evropským vzduchem jim proto dobře opravdu nedělá. Během veder přechází papriky do přeživšího módu, kdy jednorázově absorbují velké množství vody. Následně se s ní snaží vystačit co nejdelší dobu, takže dochází k opadu drtivé většiny plodů, protože ty jsou na příjem vody nejnáročnější. Napadlo by nás, že stačí papriku pravidelně zalévat, aby "pochopila", že žádný nedostatek vody nebude. Bohužel tyto obranné mechanismy spouští teplota a intenzita slunečního svitu. Abychom o papriky zbytečně nepřicházely, můžeme udělat několik důležitých kroků.

ZASTÍNĚNÍ ROSTLIN

Pokud chceme rostlině od teplotního a světelného stresu ulevit, prvním opatřením by mělo být jejich zastínění. Jako nejvhodnější se jeví stínící tkanina s mírou zastínění okolo 30-40 %. Tkaninu umístíme ideálně 1-2 m nad rostliny. Dojde tak k filtrování a změkčení světla, nahřátá tkanina bude zároveň dostatečně daleko od rostlin. Zároveň mají rostliny stále rezervu pro další růst. Pokud bychom tkaninu položili přímo na rostliny, vše bychom naopak ještě zhoršili.

ZASTÍNĚNÍ KVĚTINÁČŮ

Velký problém je i přehřívání samotného substrátu. To totiž vede ke zhoršenému příjmu vody a živin (zejména vápníku, což se projevuje suchou hnilobou plodů) a poškožení kořenových špiček. Třešničkou na dortu je pak skutečnost, že se květináče vyrábí primárně z černé barvy. Okolo květináče proto uděláme izolační vrstvu, například je omotáme zmuchlanou bílou netkanou textílií. Úplně nejlepší je pak celý květináč zakopat do země, pokud je ta možnost.

VRSTVA MULČE

Horní vrstva substrátu vysychá vlastně neustále. V případě opravdu vysokých teplot pak dochází k nerovnoměrnému rozprostření vody v květináči, kdy horní třetina je vyprahlá, uprostřed je substrát mírně vlhký a dole ještě stále mokrý. Pokud zalijeme, budeme přelévat kořeny vespod květináče, pokud ne, budou nam zasychat kořeny nahoře. Na substrát bychom proto měli umístit vrstvu mulče, který nám pomůže udržovat rovnoměrnou vlhkost v celém květináči. Použít můžeme posekanou trávu, drcené větve, štěpku apod. Jen pozor, aby nic z toho nebylo ošetření pesticidy.

Nejlepší řešení je splnit všechny tři kroky zároveň: zastínit rostliny, zastínit květináče a na jejich povrch umístit vrstvu mulče. V tomto případě by nás opad květů neměl již příliš trápit. Rostliny nebudou vystaveny tak vysokým teplotám, kořeny se nebudou vařit v horkém substrátu a zajistíme vyrovnaný příjem vody a živin. První masovější narůst plodů bychom měli pozorovat už do týdne, i když to v případě některých odrůd může být individuální.

ŠKŮDCI A CHOROBY

I v sebelepších podmínkách se můžeme setkat s různými rostlinnými patogeny. Z nejčastějších škůdců se jedná o mšice, třásněnky a savé roztoče (svilušky, roztočíci, Aculops spp.). Tito škůdci způsobují sáním rostlinných pletiv nedostatek vody a živin, který vede k celkovému oslabení rostliny a opadu listů, květů a plodů. Rostliny je potřeba proti škůdcům pravidelně kontrolovat. Momentálně na jednotlivé škůdce a choroby připravujeme samostatný článek, proto se zde detailněji rozepisovat nebudeme. Škůdce je rozhodně potřeba redukovat, v opačném případě dojde k úplnému zastavení růstu a později celkovému úhynu rostlin. V dnešní době můžeme použít celou řadu dostupných preparátů. Zakoupit můžeme biologickou ochranu v podobě parazitických vosiček či roztočů. Relativně nový přípravek PrevGard je založen na bízi pomerančové silice, která rozpouští kutikuly bezobratlých živočichů, kteří následně vyschnou. Obzvlášť obezřetní bychom však měli být při venkovní aplikaci, jelikož je přípravek silně nebezpečný pro včely (takže je to vlastně stejné riziko pro přírodu, jako dnes již "zakázaný" Vertimec). Z osvědčených postřiků lze použít zmíněný Vertimec, SpinTor, Sanium, Mospilan apod.

Závažnější problémy pak způsobují rostlinné choroby: houbová onemocnění, bakteriózy a virózy. Ty se projevují zpravidla odbarvením listů, lézemi, drobnými kulatými skvrnkami na listech nebo různými vykreslenými vzory v listech (virózy). Všechny tyto choroby rostlinu oslabují, což opět vede k opadu listů, květů i plodů. Proti houbovým chorobám je nejlepší prevence. Před výsadbou je vhodné do substrátu aplikovat Trichodermu, která rapidně sníží riziko houbových chorob. Vyvarovat bychom se také měli proplétání rostlin mezi sebou. Voda má tendenci držet se mezi listy, což vede k uhnívání a následně vzniku plísní. Stejně tak je potřeba pravidelně vytrhávat plevel, který je nejčastějším zdrojem rostlinných chorob. Dále by se rostliny mezi sebou neměli dotýkat, protože jediná nakažená rostlina může přenést patogen na celý porost.

To platí zejména v případě bakterióz a viróz, které jsou neléčitelné. Bakteriální skvrnitost papriky můžeme pouze tlumit pravidelnou aplikací vybraných postřiků (Aliette 80 WG, Champion 50 WG), ale součástí rostliny už bude navždy. V případě viróz pak nezmůžeme nic. Vir se stává trvalou součástí jejich genomu a neustále se v rostlině reprodukuje. Některé viry mohou být spíše obtížné (PMMoV), ovšem jiné mohou zlikvidovat celou sazenici (TSWV) nebo dokonce všechny rostliny (ToBRFV). Viry jsou na rostliny introdukované primárně škůdci, které slouží jako jejich prekurzory. Těmi jsou nejčastěji mšice nebo třásněnky. Opravdu je proto důležitá pravidelná kontrola rostlin a svědomitá prevence.

Na závěr si ještě zmíníme, co můžeme rostlinám pořídit na přilepšenou. Vůbec bez debaty je samozřejmě pravidelné hnojení, jelikož papriky jsou na základní živiny velmi náročné. A je jedno, jestli kupujeme lahve z growshopu nebo si doma mícháme kopřivovou jíchu. Bez živin to zkrátka nejde. Nad rámec toho však existuje řada šikovných podpůrných prostředků, které stojí za zmínku.

Velmi zajímavý stimulátor je The Missing Link od Bionovy. Obsahuje fulvové kyseliny a minerály, které podporují růst, výrazně zlepšují imunitu rostlin a rapidně zvyšují jejich odolnost vůči stresu. Při aplikaci postřikem (0,25-0,5 ml / l) nám i nejmenší lahvička vydrží opravdu dlouho.

Za zvážení také stojí aplikace křemíku. Ten se podílí na pevnější struktuře buněčných stěn, což taktéž vede k výraznější odolnosti vůči stresu, lepšímu zadržování vody, pevnějším a odolnějším kořenům atd. Zde stojí za zmínku třeba Shogun Silicon, Bionova Silution nebo Mills Vitalize.

Sumo Active Boost od Shogunu pak funguje jako celkový stimulátor růstu a květů. Obsahuje auxiny, cytokininy, aminokyseliny a další prospěšné látky, které podporují růst a násadu květů. Zároveň zvyšuje příjem vody a živin a zejména v případě paprik pak oceníme zvýšený podíl vápníku v plodech.

Jako poslední stojí za zmínku ještě Plagron Vita Race, který se vymyká jinak přinejlepším průměrným produktům. Obsahuje přirozené růstové a květové hormony, aminokyseliny, vitamíny a stopové prvky (zejména železo). Aplikace postřikem vede k tvorbě větších a zelenějších listů, jelikož obsahují vyšší podíl chloroplastu. To se projevuje zvýšenou imunitou a vitalitou rostlin. Květové hormony pak vedou k eromní násadě květů, které často vyrůstají ve více početných trsech, než je u dané odrůdy zvykem.