Hnojení a výživa I. Teorie
Hnojení vypadá na papíře složitě, ale být tak nemusí. Projdeme základní principy výživy rostlin — co rostliny ke svému životu skutečně potřebují — a vyvrátíme řadu mýtů. Teorii a praxi jsme kvůli délce rozdělili na dvě navazující části.
Bez chemie aneb bez špetky rozumu
Mýtus na úvod
Všechny živé organismy potřebují přijímat vodu a živiny — a rostliny nejsou výjimka. Přesto bývá hnojivo vnímáno jako „zbytečná chemie", trendem jsou zežloutlé trpící rostliny s pár drobnými plody a lidé na ně bývají hrdí, jak pěstují „v souladu s přírodou". Nic přitom nemá od přírody dál.
Bez chemie není možná podstata života. Voda, oxid uhličitý, kyslík, dusík, vápník — to vše jsou chemické prvky či sloučeniny; klíčení, fotosyntéza, růst i zrání jsou chemické procesy. Termín „bez chemie" je adept na největší blbost tisíciletí — podobně jako strach z neškodného glutamátu (esenciální aminokyselina s atomem sodíku, kterou si tělo dokonce samo syntetizuje).
V praxi záleží na tom, jak prvky získáváme a v jaké formě je rostlině předkládáme. Už neplatí, že minerální hnojiva jsou špatná — díky moderním technologiím se komplexností vyrovnají či předčí organická, dodávají živiny v nejpřijatelnějších formách (např. cheláty) a často za lepší cenu. Zároveň ale nemůžeme všechna minerální hnojiva házet do jednoho pytle — s Kristalonem si z květináče uděláme jen drahou solničku a z papriky nepoživatelnou hmotu.
Chemie, bez které rostliny zemřou
Co rostlina nutně potřebuje
Prvky dělíme na primární makroprvky (N, P, K), sekundární makroprvky (Ca, Mg, S) a mikroprvky (Fe, Mn, Zn, B, Cu, Mo, Ni, Cl). Bez primárních makroprvků rostlina nedokáže žít (zastavení růstu, odbarvení a opad listů, posléze úhyn); u sekundárních je proces pomalejší a vede spíš k poškození. Které mít na paměti?
Buněčné stěny
Nezbytný pro buněčné stěny, metabolismus a příjem živin. V rostlině téměř nemobilní → nedostatek na nových listech (kroucení, zakrnění) a suchá hniloba plodů. Rostlina ho nepřijme ze suchého či přehřátého substrátu. Papriky ho přijímají stejně či víc než dusík.
Centrum chlorofylu
Centrální atom chlorofylu — nepostradatelný pro fotosyntézu. Dobře mobilní; nedostatek jako chloróza mezi žilnatinou a podél okrajů nejstarších listů. Přemíra netoxická.
Železo, síra, křemík
Železo (Fe): syntéza chlorofylu, nemobilní → žloutnou nové listy. Síra (S): tvorba chloroplastů, nedostatek vzácný. Křemík (Si): pevnější buněčná stěna → odolnost vůči suchu, škůdcům i přechodu na přímé slunce.
Ostatní prvky rostlina přijímá stopově — při použití kvalitního kompostu je dodávat netřeba. Tomu se nevyhneme u hydroponie (kokos): doplníme je třeba koncentrátem Bionova Micromix, nebo kokos smícháme s kvalitním kompostem (při špatném poměru ale riskujeme deficity).
Rozdělení hnojiv
Tři základní typy
Hoštických hnojiv jsme se vzdali kvůli nekonzistenci balení — některá obsahovala hustou černou tekutinu, jiná jen řídký „čajíček". Forestina to vysvětlila nižším obsahem sušiny u některých šarží (bez vlivu na obsah živin). Přešli jsme na profesionální hnojiva a vidíme dlouhodobě lepší výsledky.
Kdy začít s hnojením
Od vyklíčení
Rostliny potřebují živiny od chvíle, kdy vyklíčí — nové listy nerostou ze vzduchu. První ~týden žijí z koktejlu uvolněného ze semene, pak jsou odkázané na nás. V předhnojeném substrátu nemusíme do uvedené doby hnojit, ale k údajům typu „předhnojeno na 6 týdnů" jsme skeptičtí: z naší zkušenosti (měřením EC vody v podmisce) se živiny vstřebají či vyplaví cca po 2 týdnech, hlavně u malých květináčů 0,25–1 l. Bionova Bio Soilmix uvádí 1 týden — daleko reálnější.
První 1–2 týdny tedy základní NPK do předhnojeného substrátu dávat nemusíme, ale můžeme pomoci kořenovými stimulátory: pro raketový růst a tvorbu kořenů aplikujeme Shogun Start a Katana Roots a substrát jednorázově ošetříme mykorhizou a bakteriemi (Plant Success Orca & King Crab). Nic z toho není nutné — ale takto ošetřené rostliny budou „úplně jinde". Chcete-li jeden, vsaďte na Shogun Katana Roots.
V kokosovém vláknu dodáváme vše od začátku — je to de facto mrtvé médium pro ukotvení kořenů: NPK, vápník, hořčík, železo i mikroprvky. Kokos navíc nefunguje jako pufr, takže musíme kontrolovat a regulovat pH a EC.
Postup hnojení
Stejné jako zálivka
Hnojíme zálivkou na substrát (tolik, aby začalo protékat do podmisky) nebo podmokem (aby květináče roztok vsákly do 5–10 minut). V rašelině je frekvence zpravidla 1× týdně — vždy ale čtěte obal (někdy 1× za 2 týdny, aditiva často jen při přesazení či 3× za sezónu postřikem). Pokyny dodržujte: přehnojení často škodí stejně jako nedostatek, a nedostatek se řeší snáz (stačí začít hnojit).
V kokosu je postup stejný, jen každá zálivka je zároveň hnojení — pokaždé alespoň základní NPK a Calmag. Pozor na aditiva rapidně zvyšující EC (např. křemík). Jinak žádná věda: vyberte hnojivo, které vám dává smysl, a jednou týdně pohnojte. Tak jednoduchý je rozdíl mezi silnou rostlinou a zežloutlými chudinkami.
Jak hnojíme v Gorol Chilli
Živý substrát a maximum z rostlin
Jako profesionální producenti potřebujeme z rostlin dostat maximum, takže aplikujeme relativně obsáhlý soubor hnojiv a aditiv. Základ je živý substrát plný prospěšných mikroorganismů — „back to the roots" bereme doslova.
Při pikýrování obohatíme substrát o mykorhizní houby a benefiční bakterie. První 2 týdny místo běžného NPK dáváme šetrnější Shogun Start, pro rozvoj kořenů Shogun Katana Roots (každý, komu ho doporučíme, pak volá, že tak prokořeněné rostliny ještě neviděl). V zálivce přidáváme i enzymatické přípravky, které podobně jako mykorhiza zpřístupní rostlině další živiny. Konkrétní produkty a tabulky najdete v praktické části.
