Izolované osivo

Co je křížení u paprik

Papriky (Capsicum spp.) jsou samosprašné oboupohlavné rostliny. Každý květ se tedy většinou opyluje svým vlastním pylem. Přesto však ke křížení mezi dvěma různími rostlinami může dojít. V těchto plodech pak vznikají semena, z nichž klíčí rostliny s jinými vlastnostmi (tvar plodu, barva, chuť, pal apod.).

Pro pěstitele to může představovat zásadní problém. Pokud chceme, aby zákazník dostal odrůdu, kterou si objednal, musíme nechtěnému křížení během produkce co nejvíce zabránit. Stoprocentně to však nejde – a to je potřeba si ujasnit hned zezačátku.

Co je izolované osivo

S tímto termínem se setkáme poměrně často, ať už se jedná přímo o nabídku, nebo jen diskuzní fóra. Ve skutečnosti však u paprik 100% izolované osivo není na trhu dostupné. Vždy se jedná o osivo z izolovaného prostředí; tedy takového, které minimalizuje šanci na přenos pylu z jiné odrůdy.

Tvrzení, že prodávané osivo je 100% izolované, je nepravdivé, pokud nepochází z indoor pěstování, kde má každá rostliny svůj vlastní pěstební stan. Stejně tak je nepravdivé tvrzení, že zasíťování nemá na přenos pylu vliv. Ochranné sítě totiž skutečně snižují riziko křížení, a dokonce daleko více a hlavně jinak, než se mnozí domnívají. 

 

---

Jak probíhá opylování paprik 

I když by se mohlo jednat o přímočarý a pevně daný proces, ve skutečnosti je opylování u paprik komplikovanější, než se na první pohled zdá. Odrazit se můžeme od několika pevně daných základů. 1) Pyl dozrává krátce před otevřením květu. 2) Prašníky obvykle praskají ráno, dochází k uvolnění pylu a jeho přenesení na bliznu. Ta je zrána lepkavá a pojme tak největší množství pylu. Někdy k tomuto procesu dojde ještě před samotným otevřením květu. 3) Pylové zrno, které dopadne na bliznu jako první, má výhodu. Začne první prorůstat pylovou láčku k vajíčkům, která oplodní. Tento poslední bod má však jedno velké ALE. Semeník má totiž více než jedno vajíčko. To znamená, že pokud se na květ dostane cizí pyl později, může také klíčit pylovou láčkou do semeníku a oplodnit některá vajíčka. Jeden plod tedy může obsahovat semena nejen z různých květů, ale také od jiných rostlin.

U některých odrůd probíhá opylení ještě před otevřením květů. Tento jev označujeme jako pre-anthesis selfing. Některé studie prokazují, že až 70% kvetů odrůdy C. annuum (bohužel blíže nespecifikované) bylo opyleno ještě před otevřením květu. Kdo pěstuje papriky delší dobu, určitě si všiml, že některé odrůd se nekříží, ani když jsou hala bala nastrkané v záhonu s jinými. Pravděpodobně právě u takových odrůd dochází k opylení a oplodnění ještě před rozevřením květu.

Samotný pyl tvoří převážně lepkavé kupičky, které nejsou uzpůsobené pro přenos na velké vzdálenosti, jako je tomu třeba u trav. Vítr pomáhá květy mírně zatřást, aby pyl dopadl na bliznu. Neslouží však jako jeho významný přenašeč mezi rostlinami. Za drtivou většinu přenosu pylových zrn mezi rostlinami je odpovědný hmyz, konkrétně včely, čmeláci, vosy či mouchy. V literatuře se uvádí, že až 90 % hybridních plodů je způsobeno právě přítomností opylovačů. 

V různých prostředích proto pozorujeme různý podíl hybridních semen na celkovém počtu rostlin nebo plodů. Největší riziko je u volně pěstovaných rostlin: venku, na poli či zahradě, bez jakékoliv bariéry. Zde se pravděpodobnost vyšplhá až na 40-80 %. Jinými slovy, z 10 semínek může vyrůst až 4-8 hybridních rostlin, které nebudou odpovídat předloze. Velmi pomůže klasický skleník, kde se pravděpodobnost nechtěného křížení sníží na cca 20 %. V tomto případě nám tedy z 10 semínek mohou vyrůst 2 hybridní rostliny. Ovšem pozor, pokud se naopak do skleníku dostane velké množství opyalovačů, míra křížení může být úplně stejná jako venku. Pokud však skleník zasíťujeme proti vniknutí hmyzu a zabráníme jeho vývoji v samotném skleníku, šance na hybrid nám obecně klesá maximálně na 2-5 %. To znamená, že z balíčku semen často žádný hybrid nevyroste. A co je nejlepší, v tomto posledním případě nehraje prakticky žádnou roli rozestup sazenic. Všechny rostliny lze bez obav pěstovat v jednom skleníku.

---

 

Jak izolujeme rostliny my

Ještě donedávna jsme byli téměř posedlí dosažením 100% izolace našich semen. Čím více jsme se problematice věnovali, tím víc jsme si začali uvědomovat, že to je nedosažitelný cíl. Došli jsme k závěru, že bychom sazenice museli pěstovat v pěstebních stanech zcela odděleně. Co stan, to odrůda. Co stan, to světlo, vzduchotechnika, automatická závlaha a další technika. Aby se nám taková investice vrátila, dostali bychom se na cenu osiva, která by nebyla pro běžného uživatele prodejná. Namísto toho jsme se rozhodli aplikovat co nejvíce opatření, která zamezí křížení mezi jednotlivými odrůdami. Jak to tedy děláme? 

Skleník, ve kterém pěstujeme rostliny, je precizně zasíťovaný stínicí tkaninou (modrý rašlový úplet). Hrubost síťoviny zabraňuje vniknutí hmyzu (pravidelný monitoring pomocí žlutých a bílých náletových pastí).

Modrá varianta je oblíbená v Nizozemsku, konkrétně v Holandsku. Zde se používá jako ochrana před třásněnkami. Tkanina je sice neodpuzuje, ale modrá barva je neskutečně přitahuje. Třásněnky, které ve sklenících mohou napáchat značné škody, do modré tkaniny opakovaně nalétají, dokud neumírají vyčerpáním. 

Samotná tkanina také pomáhá udržovat stabilní teplotu a snižuje teplotní stres. To vede k menšímu opadu květů a lepšímu růstu sazenic v horkých letních týdnech.

Podloží v našem skleníku není hlína pouze překrytá černou netkanou textilií. Základ celého skleníku je vysypaný 30–50 cm vysokou vrstvou hrubé kamenné suti. Rostliny jsou pěstované jednotlivě v květináčích, skrze které je napojená kapková závlaha. 

Ve skleníku se tedy nenachází mimo květináče žádná hlína či jiný substrát, ze kterého by se uvnitř samotného skleníku mohl vyvíjet a líhnout hmyz. Provádíme tedy dvojí opatření proti přítomnosti hmyzu. 

Absence hlíny také eliminuje výskyt plevelů, které mohou šířit jako zdroje chorob (padlí) či jiných patogenů (viry, bakteriózy, škůdci).

 

Nezbytnou součástí je také pravidelný monitoring sazenic. I v použitém rašelinovém substrátu v květináčích s rostlinami se totiž mohou nacházet vajíčka mšic, svilušek nebo třásněnek. 

Ačkoliv je jejich přítomnost v prvé řadě destruktivní, jejich šíření z rostliny na rostlinu může vést k přenosu pylu. Zejména mšice tvoří obrovské kolonie a mohou skutečně působit jako nechtěný opylovač. 

Prevencí přítomnosti těchto škůdců a monitoringem vedoucímu k jejich případnému včasnému odstranění značně přispíváme k míře izolace. Pokud to lze, používáme biologické prostředky s preventivním účinkem na bázi rostlinných olejů a silic.

Všemi těmito kroky snižujeme riziko nechtěného křížení na úplné minimum. Přesto však otevřeně přiznáváme, že 100% čistotu semen nelze zaručit. Takové osivo zkrátka není dle našich informací na evropském trhu dostupné. 

Můžete se naopak setkat s tvrzením, že pěstitelé používající tkaninu jsou záclonáři a že tato izolace nemá žádný smysl ani efekt. U každé metody izolace však záleží, jak ji používáme. Pěstujete tedy místo toho odrůdy v jednotlivých sklenících? Nestačí. Pokud nemáte vše zasíťované, hmyz se dovnitř dostává větracími okny nebo při pravidelném otevíráním dvěří za účelem zálivky, postřiku, hnojení, kontroly rostlin nebo sklizně. Takové skleníky jsou sice na oko oddělené a na fotkách jsou kompletně pozavírané, ale reálně jsou neustále otevřené a o žádné izolaci nemůže být ani náznakem řeč. Pokud je navíc dole klasická zem, hmyz se jednoduše líhne přímo ve sklenících, kde vyhledá jediný zdroj nektaru - květy paprik.

Stejně tak nestačí jednotlivé rostliny omotat síťovinou a pěstovat venku. Toto zasíťování není 100%. Hmyz se dovnitř může bez problémů dostat, navíc nám síť může rozmotat třeba vítr. Nehledě na to budeme rostliny opět rozmotávat my – kontrola škůdců, postřik, zálivka, hnojení, sklizeň aj. Ke skutečnosti, že veškeré usilí pak bylo doslova k ničemu, ještě riskujeme polámané větve při manipulaci se sítí. Pokud chceme vytvořit co nejvíce izolované prostředí, je potřeba vytyčit velkou uzavřenou plochu (skleník), celou ji izolovat sítí proti vniknutí hmyzu včetně dvojí síťové přepážky v místě vstupu, zcela vyplnit zem proti přezimování a vývoji hmyzích larev, kukel a dospělců... Zkrátka komplexním přístupem vytvořit jedno velké stanoviště, na kterém pak můžeme pěstovat řádově alespoň stovky rostlin.

Ale pokud někdo tvrdí, že síť je k ničemu? Jedná se jednoduše o marketingovou lež. Není totiž podložená ničím jiným, než snahou přiklonit zákazníka na svůj e-shop. Určitě se tedy ptáte, jakou váhu má naše tvrzení, že zasíťování rostlin naopak funguje (jako součást komplexně sestaveného celku).Tématu přenosu pylu a izolace rostlinných porostů se ale věnovalo a stále venuje obrovské množství lidí. Jejich závěry si můžeme přečíst v nepřeberném množství studií. A abychom vás nekrmili pouze marketinkovými lži a nesmysly, krátký výčet těch nejdůležitějších z nich přikládáme v samotném závěru tohoto článku. Protože ověřená fakta jsou pro nás nejdůležitější.

---

 

ZDROJE 

ABRASEM, ANUÁRIO. 2003. Associação Brasileira de Sementes e Mudas. Disponívelem:<https://www.abcsem.com.br/dados-do-setor> Acessado em:05/08/2020.

BANDA, H. J.; PAXTON, R. J. Pollination of greenhouse tomatoes by bees. Acta Horticulturae, v. 288, p. 194-198, 1991.

BARCELOS, M. N. et al. Produção de duas espécies de pimenta biquinho doce submetido a diferentes substratos. In:Congresso técnico cientifico da engenharia e da agronomia-Fortaleza, Ceará. 2015.

CAMPOS, G. P. et al. Pollinator efficiency inopenly grown eggplants: can non-vibrating bees produce high-quality fruits? Arthropod-Plant Interactions, v. 16, p. 159–170, 2022.

CARVALHO, S. I. C.; BIANCHETTI, L. B. Sistema de produção de pimentas. 2004. Disponível em: http://www.cnph.embrapa.br/. Acesso em: 01 Agosto. 2020.

CASTILHOS, D. et al. Honey bee colony losses in Brazil in 2018-2019. Brazilian Journal of Animal and Environmental Research, v. 4, n. 4, p. 5017-5041, 2021.

CAUICH, O. et al. Pollination of habanero pepper (Capsicum chinense) and production in enclosures using the stingless bee Nannotrigona perilampoides.Journal of Apicultural Research,v. 45, n. 3, p. 125-130, 2006.

CEBALLOS, M. R. et al. Fuzzy system of irrigation applied to the growth of habanero pepper (CapsicumchinenseJacq.) under protected conditions in Yucatan, Mexico.International Journal of Distributed Sensor Networks, v. 11, n. 6, p. 123543, 2015.

CORBET, S. A. et al. Vibratory collection and flower form: bumble-bees on Actinidia, Symphytum, Boragoand Polygonatum. Functional Ecology, v. 2, p. 147-155, 1988.

CRUZ, D. O. Biologia floral e eficiência das abelhas Apis melliferaL. (Campo aberto) e Melipona quadrifasciataLep. (Ambiente protegido) na cultura da pimenta malagueta (Capsicum frutescensL.) em Minas Gerais, Brasil. 2009. 83f. Tese (Doctor Scientiae) –Universidade Federal de Viçosa, Viçosa, 2009.

CRUZ, D. O.; CAMPOS, L. A. O. Polinização por abelhas em cultivos protegidos. Revista Brasileira de Agrociência, v. 15, n. 1-4, p. 5-10, 2009.

DEL SARTO, M. C. L. Evaluation of the neotropical bee Melipona quadrifasciata(Hymenoptera: Apidae) as pollinator of greenhouse tomatoes. Journal of Economic Entomology, v. 98, n. 2, p. 260-266, 2005.

DELAPLANE, K. S.; MAYER, D. F. Crop Pollination by bees. Cambridge: CABI, 2000.

FAOSTAT. (2020). Food and agriculture organisation of the United Nation. Disponível em: <http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC>. Acesso em: 12 de ago. 2020.

FAOSTAT, FAO Statistical Databases & Data-Sets, Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2012.

FRACASSO, C. M.; SAZIMA, M. Polinização de Cambessedesia hilariana(Kunth) DC.(Melastomataceae): sucesso reprodutivo versus diversidade, comportamento e frequência de visitas de abelhas.Brazilian Journal of Botany, v. 27, n. 4, p. 797-804, 2004.

FREE, J. B. Insect pollination of crops. 2ed. London, Academic Press, 684p, 1993.

FREITAS, B. M.; NUNES-SILVA, P. Polinização agrícola e sua importância no Brasil.In: IMPERATRIZ-FONSECA, V. L.; CANHOS, D. A. L.; ALVES, D. A.; SARAIVA, A. M. Polinizadores no Brasil. São Paulo: EDUSP, 2011.

GAGLIANONE, M. C.; CAMPOS, L. A. O. Plano de manejo para os polinizadores do tomateiro. Rio de Janeiro: Funbio, 2015.

GALLAI, N. et al. Economic valuation of the vulnerability of world agriculture confronted with pollinator decline.Ecological economics,v. 68, n. 3, p. 810-821, 2009.

GARIBALDI, L. A. et al. Global growth and stability of agricultural yield decrease with pollinator dependence. PNAS, v. 108, p, 5909–5914, 2011. 

GARIBALDI, L. A. et al. Wild pollinators enhance fruit set of crops regardless of honey bee abundance. Science, Washington, v. 339, n. 6127, p.1608-1611, 2013.

GIANNINI, T. C. Crop pollinators in Brazil: a review of reported interactions.Apidologie, v. 46, n. 2, p. 209-223, 2015a.

GIANNINI, T. C. et al. The dependence of crops for pollinators and the economic value of pollination in Brazil. Journal of Economic Entomology, v. 108, p. 849-857, 2015b.

GODOY, M.C. et al. Influência do estádio de maturação da flor na produção de sementes de pimentão com polinização.Bragantia, v. 65, n. 1, p. 3-87, 2006.

IMPERATRIZ-FONSECA, V. L. Polinização: os desafios de um Brasil biodiverso para o uso dos serviços ambientais prestados pelas abelhas.Documentos, v. 229, p. 48-58, 2010.

KEVAN, P. G. Honeybees for better apples and much higher yields: study shows pollination services pay dividends. Canadian Fruitgrower, v. 14, p. 16, 1997.

KING, M. J.; BUCHMANN, S. L. Floral sonication by bees: mesosomal vibration by Bombusand Xylocopa, but not Apis (Hymenoptera: Apidae), ejects pollen from poricidal anthers.Journal of the Kansas Entomological Society, p. 295-305, 2003.

KLATT, B. K. Bee pollination improves crop quality, shelf life and commercial value. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, v. 281, n. 1775, p. 24-40, 2014.

KLEIN, A. M. Relevance of wild and managed bees for human well-being. Current Opinion in Insect Science, v. 26, p. 82-88, 2018

KLEIN, A. M. et al. Importance of pollinators in changing landscapes for world crops.Proceedings of the royal society B: biological sciences,v. 274, n. 1608, p. 303-313, 2007.

LANDAVERDE-GONZALEZ,P. et al. Sweat bees on hot chillies: provision of pollination services by native bees in traditional slash-and-burn agriculture in the Yucatan Peninsula of tropical Mexico. Journal of Applied Ecology, v. 54, p. 1814–1824, 2017.

MACIAS-MACIAS, O. et al. Quezada-Euán. Contribution of native bees and Africanized honey bees (Hymenoptera:Apoidea) to Solanaceae crop pollination in tropical México. Journal of Applied Entomology, v. 133, n. 6, p. 456-465, 2009.

MAGALHAES, I. C. S. et al. What is known about chili pepper pollination (Capsicum chinenseJacq., Solanaceae) around the world and its influence on production? Brazilian Journal of Animal and Environmental Research, Curitiba, v.7, n.4, p.1-15,2024.

MARTINS, K. T. et al. Pollination services are mediate by bee functional diversity and landscapecontext. Agriculture, Ecosystems and Environment,v.200, p. 12-20, 2014.

MONTAGNANA, P. C. Avaliação de déficit de polinização em tomateiros (Lycopersicum esculentumMill.). 2010. 37 f. Trabalho de conclusão de curso (Ecologia) -Universidade Estadual Paulista, Instituto de Biociências de Rio Claro, 2010.

MONTEMOR, K. A.; SOUZA, D. T. M. Biodiversidade de polinizadores e biologia floral em cultura de berinjela (Solanum melongena). Zootecnia Tropical, v. 27, n. 1, p. 97-103, 2009.

MONTES-HERNÁNDEZ, S. "Genetic resources of chile (Capsicumspp.) in México."Proceedings 16th Int. pepper conference Tampico, Tamaulipas, México. 2002.

MORANDIN, L. A. Effect of bumble bee (Hymenoptera: Apidae) pollination intensity on the quality of greenhouse tomatoes. Journal of Economic Entomology, v. 94, n. 1, p. 172-179, 2001.

NOVAIS, S. M. et al. Effects of a possible pollinator crisis on food crop production in Brazil.PLoS One,v. 11, n. 11, p. e0167292, 2016.NUNES-SILVA, P. et al. A polinização por vibração. Oecologia Australis, v. 14, n. 1, p. 140-151, 2010.

NUNES-SILVA, P. Thoracic vibrations in stingless bees: is body size important for an efficient buzz pollination? In: XXIII International Congress of Entomology, Durban, p. 2033, 2008.

NUNES-SILVA, P. Capacidade vibratória e polinização por vibração nas abelhas do gênero Melipona(Apidae, Meliponini) e Bombus(Apidae, Bombini).2011. 133f. Tese (Doutorado em Ciências) –Universidade de São Paulo, Ribeirão Preto. 2011.

PALMA, G. Comparative efficiency of Nannotrigona perilampoides, Bombus impatiens(Hymenoptera: Apoidea), and mechanical vibration on fruit production of enclosed habanero pepper.Journal of Economic Entomology,v. 101, n. 1, p. 132-138, 2008.

PINTO, C. M. F. Pimenta Capsicum: propriedades químicas, nutricionais, farmacológicas e medicinais e seu potencial para o agronegócio. Revista Brasileira de Agropecuária Sustentável, v. 3, n. 2, 2013.

POTTS, S. et al. Global Pollinator Declines: Trends, Impacts and Drivers. Trends in ecology and Evolution, v. 25, p. 345-353, 2010.

RAGSDALE, N. N. Vanishing honey bees-colony collapse disorder.Outlooks on Pest Management, v. 18, n. 6, p. 280, 2007.

RAW, A. Foraging behaviour of wild bees at hot pepper flowers (Capsicum annuum) and its possible influence on cross pollination. Annals of Botany, v. 85, p. 487-492, 2000.

REIFSCHNEIDER, F. J. B. (Org.) Capsicum: pimentas e pimentões no Brasil. Brasília: Embrapa Comunicação para Transferência de Tecnologia/Embrapa Hortaliças, 2000.

RUFINO, J. L. S.; PENTEADO, D. C. S. Importância econômica, perspectivas e potencialidades do mercado para pimenta.Informe agropecuário, v. 27, n. 235, p. 7-15, 2006.

SERRANO, A. R.; GUERRA-SANZ, J. M. Quality fruit improvement in sweet pepper culture by bumblebee pollination.Scientia Horticulturae,v. 110, n. 2, p. 160-166, 2006.

SILVA-NETO, C. D. M. E. The stingless bee mandaçaia (Melipona quadrifasciataLepeletier) increases the quality of greenhouse tomatoes.Journal of Apicultural Research,v. 58, n. 1, p. 9-15, 2019.

SLAA E. J. Stingless bees in applied pollination: practice and perspectives. Apidologie, v. 37, p. 293-315, 2006.

SLAA E. J. et al. A scientific note on the use of stingless bees for commercial pollination in enclosures. Apidologie, v. 31, p. 141-142, 2000.

SOLÍS-MONTERO, L. High incidence of pollen theft in natural populations of a buzz-pollinated plant. Arthropod-Plant Interactions, v. 9, p. 599–611, 2015.

STEHMANN, J. R. Solanaceae.Lista de Espécies da Flora do Brasil. Rio de Janeiro, Jardim Botânico do Rio de Janeiro, 2010.

VAISSIÈRE, B. Protocol to detect and assess pollination deficits in crops: a handbook for its use. FAO, 2011.

VALIDO, A. Honeybees disrupt the structure and functionality of plant-pollinator networks. Scientific Reports, v.9, n. 4711, p. 1-11, 2019.

VALLEJO‐MARÍN, M. Buzz pollination: studying bee vibrations on flowers. New Phytologist, v. 224, n. 3, p. 1068-1074, 2019.

VERGARA, C. H.; FONSECA-BUENDÍA, P. Pollination of greenhouse tomatoes by the Mexican bumblebee Bombus ephippiatus(Hymenoptera: Apidae).Journal of Pollination Ecology, v. 7, n. 4, p. 27-30, 2012.

WAGNER, C. M. Variabilidade e base genética da pungência e de caracteres do fruto: implicações no melhoramento de uma população de Capsicum annuumL.Piracicaba: ESALQ. 2003. 104p (Tese doutorado), 2003.

WINFREE, R. Wild bee pollinators provide the majority of crop visitation across land-use gradients in New Jersey and Pennsylvania, USA. Journal of Applied Ecology, v. 45, p. 793–802, 2007.

WITTER, S. Abelhas na Polinização da Canola: benefícios ambientais e econômicos, Porto Alegre, 71 p., 2014.

ZAMBON, V.; AGOSTINI, K. Polimorfismo floral e suas implicações em sistemas sexuais: o caso de Solanum melongena (Solanaceae). Rodriguésia, v. 68, n. 4, p. 1187-1199, 2017.

WOLOWSKI, M. et al. Relatório temático sobre polinização, polinizadores e produção de alimentos no Brasil. Espírito Santo: REBIPP, 2019.