ZÍSKÁVÁNÍ A KONTROLA OSIVA

Šíření osiva je v EU regulované Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 o ochranných opatřeních před škodlivými organismy rostlin. Při nákupu osiva si proto důkladně zkontrolujte, že jste spolu se semeny obdrželi také rostlinolékařský pas. Ten najdete buď ve faktuře nebo na samotných baleních s osivem. Vydání RL pasu Vám garantuje bezpečné osivo prosté viru ToBRFV. Tento rostlinný virus je velmi nebezpečný a není radno jeho výskyt podceňovat. Šíří se totiž mechanicky pouhým dotykem, dokáže zlikvidovat celou úrodu a zároveň zamořit zahradu tak, že si na ní následujících let nevypěstujete jedinou papriku či rajče. Důrazně tímto také varujeme před nákupem osiva z Číny prostřednictvím portálu Aliexpress. V prvé řadě z nakoupených semínek vyrůstají obyčejné papriky a snad nikdy se nejedná o skutečně avizovanou odrůdu. Hlavně však téměř 100 % takových zásilek, které se ÚKZÚZ podařilo zachytit, byly pozitivní na virus ToBRFV. Kvalitní certifikované osivo není drahé a musíme zdůraznit, že těch pár korun za to riziko opravdu nestojí. Po nákupu osiva si také důkladně zkontrolujme jejich kvalitu. Semena by měla mít v rámci jednoho balíčku stejnou barvu a velikost. Neměly by se zde nacházet žádné fragmenty, polámaná semínka apod. Zdravá semínka mají většinou slámově žlutou barvu (C. annuum, C. chinense, C. frutescens, C. baccatum), případně hnědočernou (C. pubescens). Semínka by zároveň neměla být tenoučká jako papír. Takové osivo pochází z nezralých plodů, není plně vyvinuté a tedy neklíčí. Zároveň by se na semínku neměly nacházet tmavé skvrny či okraje. V případě nespokojenosti s osivem se obrátíme na prodejce a řešíme reklamaci osiva (to pochopitelně platí i pro náš e-shop, každému může někdy ujet ruka). 

PŘÍPRAVA OSIVA KE KLÍČENÍ

Následující odstavec je spíše nadstandard. Pravdou totiž zůstává, že semínko vybalené ze sáčku a vložené do vlhkého výsevního substrátu klíčí zcela bez problémů. My sami tak papriky klíčíme a úspěšnost máme 99% (v případě našeho i nově získaného osiva). Před výsevem však můžeme semínka různými způsoby ošetřit. Nejčastější a zároveň nejrozumnější je ošetření povrchu semínek proti houbovým chorobám jako je padlí a jiné systémové houby, tzv. moření. Nejčastěji se za tímto účelem používá prostředek Previcur nebo Polyversum. Semena máčíme dle pokynů v příbalovém letáku. Případně lze povrch ošetřit roztokem hydroxidu sodného či peroxidu vodíku. Tyto látky se však používají spíše při profesionální masové produkty sazenic a začátečníkům jejich použití nedoporučujeme. Dále můžeme semínka máčet v kořenových stimulátorech, které urychlují klíčení a mohou zvýšit míru klíčivosti. V laboratorních podmínkách se používá nejčastěji kyselina giberelová (GA3). Pro naše účely bohatě postačí například Shogun Katana Roots nebo Atonik. V neposlední řadě se semínka často máčí jen v čisté vodě. Semínko je pak před klíčením plně hydratované a nestane se nám, že by se v něm zasekly děložní lístky. Z naší zkušenosti však bohatě stačí hydratace z vlhkého výsevního substrátu.

VHODNÁ DOBA VÝSEVU

Správné načasování je zásadní krok ke zdárnému předpěstu sazenic. Pokud vysejeme příliš pozdě, nemusíme stihnout úrodu před příchodem prvních podzimních mrazů. Naopak příliš brzký výsev může vést k tomu, že se budeme snažit rostliny brzdit, čímž je zastavíme v nastartovanému růstu. A rostliny vyseté o měsíc později na plné čáře převálcují ty starší, které brzdil nedostatek světla, prostoru či malý květináček. Nelze pochopitelně stanovit přesnou časovou hranici, doporučujeme však vysévat 8-12 týdnů před umístěním sazenic ven na finální stanoviště. Určitě se nechceme nikoho dotknout, můžeme však říct, že naše sazenice vysévané v březnu jsou v polovině května daleko větší než sazenice, které ostatní vysévali v lednu. A my jen kroutíme nad těmi věnovaným časem a prosvícenými kWh, které jednoduše nejsou vidět. Velmi se pak liší, jestli rostliny klíčíme pod světly nebo za oknem. Pod světly lze vlastně vysévat i pěstovat celoročně, musíme však dbát na správné proudění vzduchu, svícení a výživu. V případě výsevu za okno bez použití umělého osvětlení je skutečně moudré začít nejdříve koncem března, kdy je slunce silnější.

VYSÉVÁME

Samotný proces výsevu je velmi jednoduchý. Potřebovat budeme osivo, výsevní médium a nádobu, do které budeme vysévat. Z naší zkušenosti vřele doporučujeme zakoupit tzv. minipařeniště či miniskleníčky. To se skládá z pevného dna, průhledného víka s větracími otvory a výsevního plata. Výsevní plato nejprve vyplníme substrátem. Doporučujeme plato umístit na pracovní stůl a zasypat jej substrátem. Ten následně po platu rozhrneme tak, abychom jej celé zaplnili. Zbylý substrát sesypeme zpět. Substrát je pak vhodné navlhčit ještě před výsevem, lépe se do něj semínka umisťují. Nám se osvědčilo substrát po nasypání do výsevních plat lehce porosit, udělat si kávu a jakmile se vrátíme, je připravený. Samotná semínka pak vyséváme těsně pod povrch, ne více než 3-5 mm hluboko. Někdo zastává názor, že by se semínko mělo v substrátu nacházet "na placato", aby z něj klíček lépe vyšel. Na papíře to dává smysl, my jsme však nepozorovali žádné problémy zaseknutí klíčku čí děložních lístků semínku, které by souviselo s jeho orientací v substrátu. Po výsevu celé plato ještě zlehka porosíme, aby se substrát okolo semínek krásně usadil. Důležité pak je označit semínka názvem odrůdy. Není nic horšího, než odrůda beze jména, kterou se pak lidi na podzim snaží určit. Můžeme použít zapichovací štítky nebo plánek na papíru. My používáme kombinaci obojího. Do levého předního a pravého zadního rohu umístíme štítek s číslem, abychom při otočení plata měli stále přehled, kde se která odrůda nachází. Následně si v Excelu jednoduše vytvoříme plánek odrůd. Jelikož klíčíme odrůdy po několika semínkách a následně vybíráme jen ty nejsilnější rostliny, vypisovat zbytečně 10 štítků, abychom poté třeba 8 vyhodili, je časově velmi neefektivní. A to je vše, teď už zbývá jen čekat na první klíčky. 

Samozřejmě můžeme rostlinkám dopřát také extra péči. Proto se ještě v rychlosti podíváme na to, jak semínka klíčíme my. V prvé řadě jsme nedávno přestali zcela používat výsevní substrát. Jeho cena je zbytečně vysoká a rostlinky jej skutečně nepotřebují. Používáme již zeminový substrát, konkrétně BioNova Bio Soilmix, který má nádhernou konzistenci a jsme s ním neskutečně spokojení. Naopak jsme vyzkoušeli také substráty Plagron a hodnotíme jej jako třikrát dražší univerzální substrát nejhorší supermarketové kvality. Po vysypání plat substrátem jej pěkně porosíme roztokem mykorrhizních hub a prospěšných bakterií. Konkrétně používáme Plant Success Orca Liquid Mycorrhizae. Lahvička je na první pohled drahá, ale i ta nejlevnější vydrží 2-3 sezóny v závislosti na množství sazenic. Skleníček následně zakryjeme a necháme vše pracovat do druhého dne. To potom vše po odkrytí víka voní jako čerstvě utržený trs hlívy. Následující den semínka vyséváme tak, jak je psáno výše a nakonec porosíme roztokem Shogun Katana Roots. Tímto jsme pro klíčky připravily tak našlápnuté médium, že letí jako rakety doslova před očima. I (a nejen) proto také vyséváme nejčastěji koncem března a v květnu mají rostlinky 30-50 cm. 

Závěrem bychom ještě chtěli upozornit na různá média pro klíčení, které lze v dnešní době zakoupit. Velmi oblíbené jsou rašelinové tablety Jiffy, se kterými my osobně nemáme příliš dobré zkušenosti. Rostlinky jsou v nich oproti klasickému substrátu velmi malé. Navíc je potřeba "ponožku" okolo tablety před přesazováním rozstřihnout, protože se nerozloží a kořeny ji nedokážou prorůst (ačkoliv výrobce garantuje opak). Pro zajímavost jsme našli tyto "ponožky" v 5 let starém substrátu zcela neporušené. Naopak skvělé zkušenosti máme s výsevními kostkami HGA Garden Eazy Plug, které používáme pro klíčení těch nejnáročnějších divokých druhů. Stejně dobře si vedou kostky Root Riot od Growth Technology. Pokud chceme rostliny pěstovat hydroponicky, volíme výsev do kostek Grodan (Rockwool) či do kokosu. My sami se hydroponickému pěstování nevěnujeme, z toho důvodu se mu ani zde na stránkách nebudeme věnovat. Pokud zvažujete hydroponické pěstování, doporučujeme obrátit se na přední české growshopy, kde vám se vším profesionálně poradí.

PODMÍNKY BĚHEM KLÍČENÍ

Pro zdárné klíčení je stěžejní jediná věc, a to konstantní podmínky. Pokud se budeme bavit o ideálních hodnotách, nejlepších výsledků dosáhneme při teplotě 25-26 °C a vzdušné vlhkosti 100 %. Z vlastní zkušenosti však můžeme říct, že i když bude teplota jen okolo 18-20 °C, ale bude konstantní a bez výkyvů, semenáčky budou krásně klíčit, jen o několik dní déle. Výkyvy vlhkosti a teplot jsou pro semínka skutečně tím nejhorším, co může být. Absolutní zabiják je pak klíčení na starém radiátoru bez termostatu. Když se rozpálí, semínka nad ním vaří a když se vypne, je naopak ledově studený. A tento cyklus se opakuje několikrát denně. Takové přehřívání semínek výrazně snižuje jejich klíčivost, zároveň zde dochází k rychlému vysychání substrátu, které bývá pro čerstvě vyklíčená embrya fatální. Při klíčení nad topením doporučujeme umístit pod semínka alespoň desítku polystyren, který rapidně zmírní výkyvy teplot a pomůže lépe udržovat konstantní podmínky. Pokud máte naopak problém s příliš chladnou teplotou, nejlepší řešení je zakoupení topné desky s termostatem, kterou umístíme pod minipařeniště. Pozor, deska bez termostatu jede neustále na plný výkon a teplota u semínek se může vyšplhat klidně na 50 °C, což je daleko nad kritickou hodnotou pro jejich přežití. Pokud si nejste jistí, jestli jsou vaše podmínky pro klíčení vhodné nebo je chcete vylepšit a nevíte si rady, ozvěte se. Rádi vám poradíme. 

A CO NEPRODLENĚ PO VYKLÍČENÍ?

Jakmile zpozorujeme první klíčky, je velmi důležité minipařeniště ihned umístit ke zdroji světla. Tedy buď za okno, nebo pod umělé osvětlení. V opačném případě se rostlinky neskutečně vytáhnou a budou připomínat spíše špagety. Obecně se tvrdí, že tento problém vyřeší přesazení rostlinek až po děložní lístky. Ačkoliv to nikdo nechce slyšet, není to pravda. Slabé rostlinky mají tendenci táhnout se ještě nějakou dobu po umístění ke zdroji světla. Navíc je pro rostlinu primárně důležitý růst hlavního kořenového balu. Ano, hypokotyl, tedy stonek mezi kořeny a děložními lístky, má schopnost produkovat kořeny. Toto však berme spíše jako malý bonus. Zásadní je hlavní kořenový bal. A čím více rostlinu zasadíme, tím méně prostoru mu na dně květináče zbývá. Kořeny pak narazí na dno a stěny květináče, otáčí se a rostou do středu květináče či podél stěn nahoru. V obou případech nastává problém zejména při dalším přesazování, protože konce kořenů nejsou tam, kde přirozeně mají být a musí opět změnit, směr, než se dostanou zpět na okraj balu či svrchu dolů. Ne, ani protrhání kořenového balu problém nevyřeší, protože tento nesmyslný nešvar naopak rostlinu zbaví velkého množství již existujících kořenů, které ji zásobují vodou a živinami. Praktikám, které rostlinu zbytečně zabržďují nebo nás připravují o velkou část úrody, se však budeme věnovat později. V tuto chvíli bychom téma uzavřeli jednoduše: snažte se nic nepodcenit, o rostlinky se starejte poctivě a eliminujete tím většinu problémů, které vás během předpěstování mohou potkat.