Pěstujeme divoké druhy rodu Capsicum

                 
  Paprika (Capsicum L.) je významná hospodářská plodina pěstovaná po celém světě. Jako zelenina se pěstuje 5 domestikovaných druhů, C. annuumC. chinenseC. frutescensC. baccatum a C. pubescens. Celosvětově nejrozšířenější a nejvíce pěstovaný je druh C. annuum, konkrétně domestikovaná var. annuum. Velmi rozšířeným jsou také druhy C. chinense (Amerika, Afrika) a C. frutescens (zejména Asie, Amerika). Daleko méně se pak pěstuje C. baccatum a jeho domestikovaná var. pendulum, které dávají přednost zejména v Jižní Americe a nejméně ze všech se pak v horských oblastech Jižní Ameriky pěstuje druh C. pubescens. U dvou z pěti domestikovaných druhů známe také jejich divoké variety, tedy C. annuum var. glabriusculum a C. baccatum var. baccatum. Verieta glabriusculum se pěstuje zejména v oblasti Střední Ameriky a Mexika, varietu baccatum pak mají v oblibě v Jižní Americe. Mimo tyto domestikované druhy pak existuje několikanásobně větší množství divokých, které mají s paprikou tak jak ji známe my jen pramálo společného. A právě těm se budeme v tomto článku věnovat. Jejich pěstování se totiž v mnoha aspektech liší.  

Divoké druhy jsou hustě nebo řídce větvené keře nebo téměř stromky dorůstající výšky zpravidla 1-5 metrů. Různé druhy se mezi sebou výrazně liší tvarem a barvou květů, stejně tak tvarem a velikostí listů, případně mírou jejich ochlupení. Všechny však mají drobné, kulaté plody různých barev. Pro zajímavost uvádíme přehled všech doposud známých druhů (k 30. 11. 2020). 

Druhy, které pěstujeme: C. cardenasii, C. chacoense, C. eximium, C. flexuosum, C. galapagoense, C. lanceolatum, C. praetermissum, C. rhomboideum, C. tovarii, C. annuum var. glabriusculum, C. baccatum var. baccatum.

Druhy, u kterých čekáme na vyklíčení: C. buforum, C. caatingae, C. campylopodium, C. cornutum, C. firburgense, C. pereirae, C. recurvatum, C. schottianum, C. villosum.

Ostatní druhy, které nejsou v kultivaci: C. dimorphum, C. geminifolium, C. hookerianum, C. longifolium, C. piuranum, C. scolnikianum, C. benoistii, C. regale, C. campylopodium, C. cornutum, C. dusenii, C. friburgense, C. hunzikerianum, C. mirabile, C. pereirae, C. recurvatum, C. schottianum, C. villosum, C. carassense, C. caballeroi, C. ceratocalyx, C. coccineum, C. minutiflorum, C. neei, C. parvifolium, C. longidentatum C. eshbaughii.

 
 

 

Naprostému začátečníkovi může pěstování domestikovaných druhů připadat složité, zejména pokud v životě žádnou jinou rostlinu nepěstoval. Brzy však každý zjistí, že se jedná o jednoduchou záležitost, ve které se lze jen neustále zdokonalovat. A právě tato praxe je, alespoň z našeho pohledu, nezbytná pro pěstování divokých druhů, které skutečně může být velmi náročné. V čem se tedy pěstování domestikovaných a divokých druhů liší? Doba klíčení se u domestikovaných druhů pohybuje okolo 4-14 dní. Některé divoké druhy sice mohou vzácně vyklíčit již za týden, většina však klíčí 3-8 týdnů. Nejdéle klíčí druhy se sadou chromozomů x=13, tedy zástupci andské a atlantické vývojové větve (o tom později). Divoké druhy jsou pak náročnější na složení substrátu. Jaký substrát namíchat pro které druhy si povíme později. Domestikované druhy dále zaplodí prakticky kdekoli, pokud je nespálí mráz. Oproti tomu divoké druhy potřebují své přirozené klima, jinak nejenže nemusí kvést nebo plodit, ale rovnou hynou. Domestikované druhy dále reagují na přesazení svěšením listů, které trvá maximálně do druhého dne. U divokých druhů může vést přesazení k opadu všech listů (a také často vede). U některých divokých druhů (např. C. flexuosum) je také přítomen jev označovaný jako self-incompatibility. Ten označuje situaci, kdy pylové zrno není kompatibilní s prašníky své vlastní rostliny. Květy tak nejsou opyleny a usychají. Tomuto problému lze předejít vysetím více rostlin. Všem těmto skutečnostem pak vévodí fakt, že u domestikovaných druhů známe dokonale metodiku pěstování. Mimo klasické polní pěstování se využívají techniky jako hydro- či aeroponie. Denně vycházejí nové a nové články věnující se zdokonalení úrody nebo zvýšení rezistence vůči různým patogenům. Oproti tomu u většina domestikovaných druhů nemáme pořádně zmapovanou ani oblast jejich výskytu. Jelikož se vědci zabývají pouze klasifikací těchto druhů, jejich taxonomií a tvorbou kladogramů, poznatky ohledně pěstování vychází zejména ze zahrad jednotlivých nadšenců jako jsme my a věříme, že brzy budete i vy.

Jednotlivé druhy jsou dle příbuznosti řazeny do vývojových větví, někdy nesprávně označovaných jako druhové komplexy. Raději než abecední pořadí vyjmenovaných druhů jsme se proto rozhodli postupovat právě dle kladogramu, který vzájemné fylogenetické postavení druhů znázorňuje.

 
 

 

ANNUUM CLADE

 

 
 

C. annuum L. var. glabriusculum (Dunal) Heiser & Pickergill

Vývojová větev annuum clade je tvořena čtyřmi druhy, C. annuum, C. chinense, C. frutescens a C. galapagoense. Zahrnuje tedy 3 hospodářsky nejvýznamnější druhy. Všechny čtyři druhy jsou také nejjednodušší na pěstování. C. annuum var. glabriusculum klíčí zpravidla 7-20 dní. Po vyklíčení se kultivace nijak zvlášť neliší od běžně pěstovaných kultivarů. Pro výsev můžeme použít běžný substrát pro výsev a množení. Pro pěstování odrostlejších rostlin pak doporučujeme smíchat substrát pro pěstování zeleniny s křemičitým pískem v poměru 1:1. Rostliny rychle rostou a brzy vytvoří hustě větvený keř plný bílých květů. Na jednoleté sazenici může na pozdim zrát i několik stovek až tisíc plodů. Ty se sbírají zpravidla bez stopky, která pevně drží na stonku. Oproti tomu zralé plody ochotně opadávají při doteku. Oproti domestikované varietě jsou divoké kultivary odolnější vůči různým patogenům a lépe také zvládají nedostatek vody. Plody se mnohdy označují jako Chiltepin, Tepin, Pequin nebo Piquin. Řada kultivarů pak pochází z katalogů genových banek (např. CAP 872). Pal se pohybuje okolo 50-100 tisíc SHU.

 

 

C. chinense Jacq.

U druhu C. chinense (stejně tak u C. frutescens) je zajímavé, že neznáme jejich ryze divokou opadavou varietu. Známe pouze drobnoplodé kultivary, které však již vykazují řadu domestikovaných znaků. Drobnoplodé kultivary druhu C. chinense jsou například Aji Charapita, Olho de Peixe, Yellow Jelly Bean (PI 26050), Pimenta Caixo nebo Ojos de Pescado. Zajímavé je, že většina rostlin "divokých" kultivarů připomíná ty plně domestikované. Jedná se o statné a hustě větvené keře dorůstající výšky okolo 1-1,5 m s mohutnými rozložitými listy. Pěstování se skutečně v ničem neliší od domestikovaných kultivarů. Doba klíčení se pohybuje okolo 5-17 dní. Používáme obyčejný substrát pro výsev a množení. Starší rostliny můžeme pěstovat v běžném substrátu pro pěstování zeleniny obohaceném o kvalitní kompost. Plody pak mají typické ovocné a exotické aroma. Ačkoli reálný pal dosahuje zpravidla méně než 100 tisíc SHU, díky malé velikosti plodů působí kapsaicinoidy po rozkousnutí lokálně a mohou pocitově působit vyšší pal.

 

 
 

C. frutescens L.

I tento druh je nenáročný na pěstování. Semena zpravidla klíčí po 4-14 dnech, použít můžeme klasický substrát pro výsev a množení. Po vyklíčení o ně dále pečujeme jako o běžné domestikované druhy. Tento druh je problematický spíš taxonomicky. Pro správné rozlišení některých kultivarů C. annuum var. glabriusculumC. chinense a C. frutescens je potřeba mít nakoukány stovky rostlin a jedinou jistotou zůstává stále analýza DNA. Oproti C. annuum by měl C. frutescens mít krémový a nazelenalý květ, který také není zcela doširoka otevřen. Oproti C. chinense pak vyrůstá vzhůru, ovšem ne vždy. I květy některých kultivarů C. chinense mohou vzácně vyrůstat vzpřímeně, ovšem u tohoto druhu je zase ve většině případů přítomno prstencovité zaškrcení v místě přechodu stopky v kalich. Řada kultivarů druhu C. frutescens má také spíše podlouhlé než kulaté plody. Jako příklady můžeme uvést kultivary Malaga Bird, Hawaiian, Wild Lombok, Madre de Rios, Aji Guaguao, Aji de Sazonar nebo Aji Criollo.

 

C. galapagoense Hunz.

Ze všech druhů této vývojové větve je C. galapagoense pěstitelsky nejnáročnější. Své o tom poví doba klíčení, která se pohybuje od 17 do 91 dní. V praxi většina semínek vyklíčí do měsíce a po této době klíčí vzácně jednotliví opozdilci. Pro výsev lze použít substrát pro výsev a množení, praktičtější je však naklíčení na ubrousku. Starší rostliny pěstujeme v zemině skládající se ze směsi pro pěstování zeleniny (3 díly), kompostu (3 díly), písku o hrubosti 2-4 mm (1 díl) a lávové drti nebo drenážních kamínků (1 díl). Důležité je tedy připravit pro tento druh vzdušný substrát. Důvodem je původ v horských oblastech souostroví Galapág. Důležité je také adekvátně zalévat. Brzy si všimnete, že rostlina oproti ostatním začíná vadnout daleko později. Nepotřebuje tolik vydatné zálivky a naopak jí přemokření velmi škodí. Rostliny jsou také silně ochlupené. Tyto trichomy slouží k absorpci vody ze vzduchu, proto není na škodu rostliny jednou za pár dní navečer porosit. 

 
 

 

BACCATUM CLADE

 

 
 

C. baccatum L. var. baccatum

Vývojová větev baccatum clade se skládá ze 3 druhů, C. baccatumC. chacoense a C. praetermissum. Druh C. baccatum var. baccatum je jeden z prvních kultivovaných druhů vůbec. Jeho kultivace probíhala v Jižní Americe v oblasti dnešního Peru spolu s C. annuum v oblasti dnešního Mexika (a později také s C. chinense na východním pohoří And). Náročnost pěstování se liší u jednotlivých kultivarů. U většina se doba klíčení pohybuje od 7 do 20 dní. Například kultivar Fragilis klíčil 61-68 dní. Nutno však podotknout, že tento kultivar roste extrémně pomalu ve všech ohledech. Opět lze bez problémů použít substrát pro výsev a množení a o rostlinky později pečovat stejně jako v případě domestikovaných druhů. Připravme se pouze na to, že rostliny mohou dorůst obrovských rozměrů, zejména do stran, pokud jim dopřejeme velkou nádobu okolo 20 litrů nebo volnou půdu. Plody oproti domestikované varietě mají více kouřové a ostré aroma. Není mnoho kultivarů, které je možné pěstovat a většinou jsou pojmenované pouze jako C. baccatum var. baccatum nebo wild baccatum. Z kultivarů lze jmenovat například Bird Aji, Salvatico, PI 260567 nebo CAP 306.

 

C. chacoense Hunz.

Tento druh měl dlouho nejasné taxonomické postavení, chvíli byl také klasifikován do vývojové větve annuum clade. Důvodem je zejména barva a tvar květů, které jsou čistě bílé a skutečně připomínají spíše kultivary Chiltepin. Druh je také velmi variabilní. Kultivar Cobinho má drobné, šedavé a srdčité lístky a plody okolo 1 cm dlouhé, například CAP 524 má listy dlouhé, vejčité až eliptické a plody okolo 2 cm dlouhé. Rostlina ve všech ohledech silně připomíná druh C. annuum. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem je 6-10 dlouhých kališních zubů, ovšem v některých případech jich může být pouze 5. V takovém případě je nutná analýza DNA. Klíčení semen trvá 14-19 dní, na zvážení je proto naklíčení na ubrousku. Případně lze použít běžný substrát pro výsev a množení. Po vyklíčení o rostliny opět pečujeme jako o domestikované variety. Tvoří spíše nižší keříky okolo 0,5-1 m výšky. Z pěstovaných kultivarů lze jmenovat již zmíněné Cobinho a CAP 524, dále Most Prolific Chilli, CAP 1445, Putapario, PI 260427 nebo CGN 22084. Existuje také kultivar označovaná jako Purple Flower Eximium, ten však pochází z křížení s druhem C. annuum.

 
 

 

C. praetermissum Heiser & P. G. Smith

 

 
 

Tento poslední druh vývojové větve baccatum clade je velmi podobný druhu C. baccatum. Odlišit jej lze zpravidla podle vysoké míry ochlupení stonků, listů a stopek a také podle fialových vzorů na květech. Ve výjimečných případech mohou být květy zcela bílé (CGN 22795). Náročnost pěstování se silně odvíjí od konkrétního kultivaru. Dlouhodobě kultivované odrůdy jako CAP 1478, Cumari Pollux nebo Goat pepper klíčí již za 8-20 dní. Kultivary pěstované na zahradách v Jižní Americe klíčí zpravidla 20-50 dní. Zcela divoké linie však mohou klíčit opravdu velmi dlouhou dobu. Náš dosavadní rekord drží kultivar C. praetermissum 'C28' z Brazílie, který klíčil až neuvěřitelných 153 dní. Ve všech případech proto vřele doporučujeme naklíčit semena na vlhkém ubrousku. Za tak dlouhou dobu může v substrátu dojít třeba k sežrání semen škůdci. Po vyklíčení semena přesadíme do substrátu pro výsev a množení (odrůdy v dlouhodobé lidské kultivaci) nebo do směsi 1 dílu substrátu pro výsev a množení a 2 dílů rašeliny (divoké linie). Rostliny mají tendenci narůstat silně do stran, a to už v raném stádiu menších sazenic. Na to je potřeba myslet při plánování prostoru v pěstírně. Rostliny tohoto druhu nemají pak během sezóny problém narůst výšky 2 metrů a průměru 1,5-2 metry, dopřejeme-li jim dostatečný prostor.

 

Starší sazenice lze pěstovat v substrátu pro zeleninu obohacené o kvalitní kompost (domestikované) nebo v substrátu skládajícího se z rašeliny (3 díly), kompostu (3 díly), perlitu (1 díl), písku o zrnitosti 2-4 mm (1 díl) a lávové drti nebo drenážních kamínků (1 díl) (divoké linie). Ačkoli sazenice velmi rychle rostou, má jejich pěstování jednu nevýhodou. Tou je dlouhá doba zrání, která se pohybuje okolo 2-3 měsíců. Jelikož se jedná o divoký druh s opadavými plody, při přenosu na podzim do tepla vlivem teplotního šoku často řada plodů opadá. Proto je nejlepší tento druh vysévat v prosinci, nejpozději lednu, abychom se dočkali úrody. Ideální je pak samozřejmě rostliny pěstovat dlouhodobě jako trvalky. Existuje celá řada kultivarů tohoto druhu. Z těch známějších lze jmenovat CAP 1478, CAP 1141, CGN 22795, Cumari Pollux, Goat Pepper, Cumari Flibu, CAP 127 nebo CAP 469. Z těch méně pěstovaných nebo donedávna neznámých pak jmenujeme Caxixe, Cumari Manzambinho, Selva Serra Negra, Arguari Minas Gerais nebo třeba Vale do Ribeiro. 

 
 

PUBESCENS CLADE

C. pubescens Ruiz & Pav.

 
 

Tato vývojová větev je tvořená jediným druhem. Okolo druhu C. pubescens také panuje celá řada záhad. V prvé řadě nikdo vlastně netuší, kde se vzal. Jedná se evidentně o domestikovaný druh s velkoplodými kultivary. V přírodě se však nevyskytuje a neznáme drobnoplodou opadavou divokou varietu. Ačkoli tento druh tedy není zcela divoký, rozhodli jsme se mu zde odstavec věnovat. Doba klíčení se pohybuje okolo 8-20 dní, použít lze klasický substrát pro výsev a množení. Sazenice jsou mohutné a mají velké listy, proto je třeba dopředu počítat s jejich prostorovými nároky. Díky dlouhé vegetační době doporučujeme výsev nejpozději během ledna. Tento druh nemá příliš v lásce vysoké letní teploty a plodí tak až na podzim. Nejlepší je umístit sazenice na čerstvý vzduch, případně do skleníku v chladnějších oblastech. Existuje opravdu celá řada kultivarů, které lze pěstovat. Globálně se označují jako Rocoto, Locoto, Locato, Manzano apod. Z těch zajímavých lze jmenovat třeba Rocoto Amarillo Ollantaytambo, Mini Olive Rocoto, Puno Pica Orange Rocoto nebo Rocoto Cuzco. 

 

 
     
 

 

PURPLE COROLLA CLADE

 

 
 

C. eximium Hunz.

Nyní se dostáváme ke skutečně divokým a pěstitelsky mnohdy náročným druhům. Vývojová větev je tvořená třemi druhy, C. eximiumC. cardenasii a C. eshbaughii, pěstitelsky dostupné jsou však jen první dva. Druh C. eximium již patří k těm snazším na pěstování. Doba klíčení se pohybuje od 15 do 80 dní. Proto je vhodnější naklíčit je na vlhkém ubrousku. Poté je možné je vysadit do klasického výsevního substrátu, v případě skutečných divokých linií pak do směsi 1 dílu substrátu pro výsev a množení a 2 dílů rašeliny. Rostliny jsou poněkud citlivé na přesazování, proto při tomto úkonu nikdy nepoškozujeme kořenový bal. Substrát necháme nejprve proschnout, abychom obsah květinááče zcela neporušeně vyjmuli a přesadili do větší nádoby. Tento druh má velmi krásné květy, většinou se širokým fialovým okrajem a zeleným středem. Výjimečně jsou květy čistě bílé se zeleným středem. Z jednotlivých kultivarů můžeme jmenovat CAP 470, CAP 500, CAP 502, CAP 503 nebo CAP 1530 (dříve považovaný za C. cardenasii, pěstitelsky jeden z nejnáročnějších). Rostliny je nejvhodnější pěstovat jako trvalky. Plody mají zajímavou kouřovou chuť. V oblastech Jižní Ameriky se jim lokálne přezdívá jako ulupica (dále také třeba urupica nebo ulapuca). 

 

C. cardenasii Heiser & Smith

Jedná se o jeden z nejnáročnějších druhů na pěstování vůbec. Doba klíčení se pohybuje okolo 64-97 dní. Je tak na místě naklíčit je nejprve na ubrousku a po vyklíčení semena přesadit do substrátu pro výsev a množení. Při pozdějším přesazování postupujeme stejně jako v případě předešlého druhu, protože při nešetrném zacházení s kořenovým balem dojde k opadu všech listů. Rostlina samozřejmě znovu obroste, jedná se však o zbytečný stres. Jedná se o jeden z mála druhů se zvonkovitými plody, kvůli kterým je také vyhledávám. Samotná rostliny mnohdy připomíná spíše plazivku a není špatné zvážit pěstování v zavěšené nádobě. V současné době lze získat dva kultivary, CGN 20497 a kultivar z databáze USDA. Oba kultivary lze pěstovat v substrátu pro zeleninu obohaceném o kvalitní kompost. Máme vyzkoušeno, že rostliny nemají problém s použitím insekticidů jako je Mospilan, Vermitec nebo Rock Effect. Plody tohoto druhu jsou místními také přezdívány jako ulupica a mají taktéž typické kouřové aroma. Druh je o to pěstitelsky náročnější, že se v plodech, kterých je už tak málo, nachází jen 1-4 semena. I to jej dělá doposud nepříliš dostupným na trhu. De facto lze říct, že první lepší úroda přichází teprve druhým rokem.

 
 

 

FLEXUOSUM CLADE

 

 
 

Opět se jedná o vývojovou větev zastoupenou jediným druhem, C. flexuosum. Z hlediska pěstování se jedná o poměrně nenáročný druh. Doba klíčení se pohybuje mezi 13 a 29 dny, je tedy možné klíčit semena přímo v substrátu. Jistější však přeci jen může být výsev na vlhký ubrousek vzhledem k nejzazší době klíčení. Pro výsev a pěstování mladých rostlin lze použít bez problémů substrát pro výsev a množení. Pro starší rostliny pak mícháme substrát pro pěstování zeleniny s kvalitním kompostem, můžeme přidat i trochu písko o zrnitosti okolo 2-4 mm. Rostliny mají zprvu velmi křehky charakter, později jsou však tvořeny pevnými a pružnými stonky (odtud také druhový název). Velmi zajímavé je, že rostliny začínají skutečně brzy kvést. První květy můžeme pozorovat již ve výšce sazenic okolo 10 cm před rozvětvením hlavního stonku. Květy později vyrůstají v bohatých trsech.

 

V případě tohoto druhu je vhodné pěstovat více rostlin vzhledem k časté inkompatibilitě pylových zrn s pestíky. Zabráníme tak velkému množství opadaných květů. Po zdárném opylení se formují kulaté plody. Ty jsou zprvu zelené, následně zrají do oranžové a v tomto stavu setrvávají ještě týden až dva, než přejdou do červeného zbarvení. Důležité je nesklízet plody v oranžovém stavu, jelikož semena ještě nejsou plně vyzrálá pro výsev. Celkově mohou sazenice prvním rokem dorůst okolo 1,5 m výšky a také značné šířky. Postupem času mohou rostliny dosáhnout výšky několika metrů s pevným kmenem širokým ve vyšších řádech centimetrů. Unikátní vlastností tohoto druhu je také mrazuvzdornost. A nejedná se jen o pár stupňů okolo nuly. Byly zdokumentovány případy, kdy rostliny přežily mrazy okolo 20 stupňů pod nulou. Rostliny často zimují i s listy, které jsou pro tento účel velmi pevné a kožovité.

 
 

 

TOVARII CLADE

Capsicum tovarii Eshbaugh, Smith & Nickrent

 
 

Poslední vývojová větev tvořená jediným druhem, kterou si zde zmíníme. Druh C. tovarii je spolu s C. cardenasii jedním z nejnáročnějších druhů na pěstování, které jsou pěstitelům dostupné. Doba klíčení se u nás pohybovala v rozmezí 61-68 dní, což je na necelou desítku semen až obdivuhodně krátké časové rozmezí. Nejvhodnější je tak výsev na ubrousek a následné přesazení do substrátu pro výsev a množení. Starší sazenice pěstujeme ve směsi substrátu pro pěstování zeleniny obohaceného o kvalitní kompost a také křemičitý písek o zrnitosti okolo 2-4 mm (asi 1/5 celkového množství substrátu). Rostliny mají doslova extrémní reakci na přesazování, po kterém nekompromisně shodí všechny listy.

 

Ty jsou mimochodem u tohoto druhu velmi pevné, drsné a někdy mohou mít zdvojené listové čepele. Rostliny dorůstají prvním rokem výšku okolo 1 metru a velmi chudě kvetou a plodí. U tohoto druhu platí, že rostliny pořádně zakvetou nejdříve druhým rokem. Samotné květy jsou velmi zajímavé, zvonkovité s krémovým zbarvením a zelenými skvrnami u hrdla. Někdy se uvnitř květu nachází drobné fialové skvrnky. V plodech se pak nachází opravdu velmi málo semen, jen asi 1-3. Tato skutečnost dělá druhy C. tovarii a C. cardenasii nejméně dostupné  na trhu. 

 
 

 

ANDEAN CLADE

C. lanceolatum (Greenm.) Morton & Standley

 
 

Andská vývojová větev je tvořena 10 druhy, z nichž pouze 2 jsou aktuálně pěstitelsky dostupné. Jedná se také druhy se sadou chromozomů x=13 (všechny předcházející druhy mají chromozomové číslo x=12). Pro většinu druhů s chromozomovou sadou x=13 je pak typická sekundární ztráta palu, všechny druhy pak mají černá semena. Kromě druhu C. rhomboideum pak mají všechny druhy kopinaté listy, které nasazují ve dvojicích, vždy jeden dlouhý a jeden krátký. Druh C. lanceolatum byl dlouho považován za vymřelý. Poprvé byl objeven koncem 30. let 20. století. Brzy však došlo na této lokalitě k odlesnění a na svazích se začal chovat dobytek. Bosland zde druh i přes intenzivní pátrání na začátku 90. let již nenašel. Naopak se mu však podařilo najít novou populaci v Guatemale. Tato lokalita je dodnes jediným místem, kde víme, že tento druh roste. Pěstitelsky se jedná o poněkud náročnější druh. Většina semen klíčí okolo 1-2 měsíců, vhodné je tak nechyt je naklíčit na ubrousku a až poté přemístit do výsevního substrátu (1 díl) obohacený o rašelinu (2 díly). Některá semena mohou vzácně klíčit již po týdnu nebo naopak až za 94 dní. Semenáčky rostou zprvu velmi pomalu. Děložní lístky a řada prvních pravých lístků mají také spíše okrouhlý až vejčitý tvar. Skutečně kopinaté rostliny začne rostlina nasazovat až později.

 

Typickým znakem je také silné pokrytí trichomy semenáčků. U tohoto druhu je jako u jediného z pěstovaných druhů důležité neustále udržovat substrát vlhký. Rostlina v přírodě obývá promáčené půdy s vysokou vzdušnou vlhkostí. S tím souvisí i skutečnost, že se řadě pěstitelů nepodaří nejen přimět rostliny plodit, často ale ani kvést. Na rozdíl od všech ostatních druhů paprik, které lze pěstovat, by měly rostliny tohoto druhu být neustále ve stínu v neustále vlhké půdě a můžeme ji také navečer porosit. V takových podmínkách rostliny bohatě kvetou a plodí. Naopak na slunci mnohdy nekvete vůbec. Důležité je také vědět, že rostliny střídají období intenzivního růstu, kdy rostou doslova před očima (na rozdíl od mladých semenáčků) a dobu odpočinku, kdy shodí většinu listů a posléze obrazí nanovo. Květy jsou zvonkovité s 5 nápadnými zuby na kalichu. Ty na pupenech směřují dopředu a po otevření květu přetočí svou orientaci dozadu směrem ke stopce. Plody pak zrají do světle oranžové barvy. Nachází se v nich až několik desítek semen. Samotná chuť plodů je hořká, velmi podobná například kustovnici (Lycium sp.) a plody jsou zcela bez palu.

 
 

 

C. rhomboideum (Dunal) Kuntze = C. ciliatum (Kunth) Kuntze

 

 
 

Velmi unikátní druh nejen své vlastní vývojové větve. Rostliny jsou extrémně ochlupené a mají zcela žluté květy, někdy se zelenými drobnými středovými skvrnami. V rámci své vývojové větve pak postrádají typické řazení listů ve dvojicích (1 dlouhý a 1 krátký), navíc nemají vůbec kopinaté listy. Existuje hypotéza, že introdukce druhu C. annuum do nových oblastí nevedla pouze ke vzniku C. galapagoense na souostroví Galapág, ale také ke vzniku druhu C. rhomboideum. Nejedná se však zatím o ověřená fakta. Doba klíčení tohoto druhu je (na chromozomové číslo x=13) relativně rychlá, jen asi 13-26 dní. Ve většině případů není třeba naklíčení na ubrousku a lze vysévat rovnou do substrátu pro výsev a množení. Semenáče naopak rostou poměrně rychle.

 

Důležité je u tohoto druhu vědět, že se hlavní stonek nevětví. Roste neustále až do svého poškození. Keřovitý vzhled tak rostlina získá pouze násadou bočních stonků. Celkově se jedná o nenáročný druh na pěstování. Rostliny dobře rostou v substrátu pro pěstování zeleniny obohacené o kvalitní kompost i ve volné půdě. O plody není nouze, jelikož rostlina nakvétá v mohutných trsech. Plody jsou zprvu velmi tmavě zelené a zrají do temně červené barvy. Pálivost opět dosahuje nuly, chuť však již není tolik nahořklá. 

 

 

Česky
• E - SHOP •
Ochrana soukromí a nastavení
Abychom mohli přizpůsobit obsah a reklamy konkrétním uživatelům, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat návštěvnost našeho webu, používáme soubory cookie. Informace o vaší práci s webem také sdílíme s našimi partnery pro sociální média, inzerci a zpracování analýzy, a to v souladu s dokumentem Zásady zpracování osobních údajů. V části „Nastavení souborů cookie“ můžete upravit své preference. Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

VÁNOCE JSOU ZA DVEŘMI
A TAK JAKO KAŽDÝ ROK MÁME PRO VÁS PŘIPRAVENY 
DÁRKOVÉ KAZETY -
ZDE